Území Bulharska se dělí na pět geografických zon: Dunajská rovina, Staroplaninská zona, Kraištensko-Tundžanská zona, Osogovsko-Rodopská zona a Černomořská zona.
Velkou část Severního Bulharska tvoří Dunajská rovina – část východně od Dunaje. Reliéf je nížinný, na východě se stává hornatým. Střední nadmořská výška je 178 m. Vetšina řek má rovné levé a šikmé pravé břehy, západní řeky jako Vidbol, Topolovec, Čičilska a řeky v oblasti Dobrudžy mají kanonovitá koryta.
Klimat je mírně kontinentální, s horkým létem a studenou zimou. Střední roční suma deštů je od 500 do 600 mm. Řeky jsou krátké, s největším tokem v červnu a nejmenším v únoru. Větší řeky, mimo hraničního Dunaje, jsou Lom, Ogosta, Iskar, Osam, Vit a Jantra.
Staroplaninská zona rozděluje od sebe Severní a Východní Bulharsko. Patří sem několik dobře rozdělených oblastí na severu a na jihu – Předbalkán, Stará Planina, Zadbalkánské pole a Střednohoří.
Stará planina je pohoří dlouhé asi 550 km a vysoké do 2376 mn.m. (Vrch Botev). Předbalkán je severní pahorkatina před Starou planinou, Středohoří je tvořeno řadou nízkých hor od západu na východ – Zavalská planina, Viskjar, Ljulin, Vitoša, Plana, Pozemská planina, Sredna gora, Bakadžici, Hisarské vyvýšeniny. Mezi Starou planinou a Střednohořím se nachází několik kotlin od západu na východ – Burelská, Sofijská, Saranská, Kamarská, Zlatiško-Pirodopská, Karlovska, Kazanlašská, Slivenská, Karnobatská a Ajtoská.
Podnebí je ovlivněno horami, mírně kontinentální na severu, mírně přechodně kontinentální na jihu. V Staroplaninské zoně pramení většina řek Dunajské roviny a také část řek Jižního Bulharska, např. Tundža, Topolnica a Strjama.
Kraištensko-Tundžanská zona. V západní částí této zony se nachazí Krajšte – řada niských hor (Ruj, Verila, Zemenská planina, Konjavská planina, Milevská planina, Golo bardo a jiné) a kotliny (Transká, Breznišká, Radomirská, Pernišká, Kjustendilská, Samokovská a jiné). Na východ od nich se nachází Gornotrakijská nížina, která se skládá z Pazardžiško-Plovdivské roviny a Starozagorské roviny. Na východ od ní se prostírá povodí řeky Tundži, které má hornato-rovinný reliéf.
Podnebí je mírně přechodněkontinentalní, s vlivem horského na západě a se slabým středozemně mořským vlivem v rovinných částech, nejvíce v jiho-východní oblasti. Kraištem protéká řeka Struma, a v rovinných oblastech se nachazejí řeky Marica a Tundža.
Osogovsko-rodopská zona. Větší část této zony zaujímají vysoké hory – Rodopy, Rila a Pirin. Tady v pohoří Rila se nachází nejvyšší vrch nejen Bulharska, ale i celého Balkánu – Musala (2925 mn.m.). Na západní hranici je několik nižších pohoří – Osogovská planina, Belasica. Mezi nimi teče mnoho řek, největší z nich jsou Struma a Mesta.
Podnebí je mírně přechodně kontinentální, s velkým vlivem horského klimatu. V dolinách řek Struma a Mesta otevřených k jihu je cítit středozemnomořský vliv.
Černomořská zona. Součásti černomořské zony jsou nížiny ve východní částí státu, nacházející se v blízkosti Černého moře. Jsou širší okolo Varny a Burgasu a užší na jihu a ve střední částí, kde se pohoři Strandža a Stará planina přibližují ke břehu moře. Černomořské podnebí je ovlivněno blízkostí moře. Řeky, které protékají touto oblastí jsou krátké. Většími řekami jsou Kamčija, Veleka a Ropotamo. V této oblasti se nacházejí největší jezera v Bulharsku – Burgaské, Varněnské a Beloslavské.