Utvrzení nové víry, přijaté Bulharskem roku 864 vyžadovalo také písemnost, která by odpovidala slovanské řeči. To bylo první stupeň k založení a distribuce církevní literatury v srozumitelný pro každýho jazyk. Jinak dílo christianizace by nebylo velmi úspěšné.

Vznik slovanské písemnosti
Vznik slovanské písemnosti je spojen s životem a dílem dvou slovanských bratru – Cyril a Metoděj. Informace o jejích životě najdem v jejích „Prostranni Žitija“, napsané po jejích smrtí. Týhle „Prostranni žitija“ jsou důkazem, že oba bratři žily v začátku XI století v jedním z největších administrativních a zemědělských center Byzance – Soluň. Není jasno jaký je jejích etnický původ.
Z jednoho oznámení bulharského spisovatele Černorizec Chrabr v jeho díle „Za bukvite“ (O slabik) se dozvídáme, že slovanská písemnost byla složená dvou bratrů v roce 855. V naučním jazyce tohle písmo je známo jako hlaholica. Existuje mnoho hypotéz od které alfabety vzaly idejí písma – z latinky, z nějáké staré slovanské runné písmo, nebo, jak se posledně stálé více vědců předsvědčují – podle řecké minuskulní kurzívy.
Předpokláda se, že najprvé Cyril a Metoděj vyzkoušely slovanskou písemnost v té samé oblasti Makedonie, v které žily. V té době obyvatelstvo makedonii bylo ještě kacířské, a tak se v „Krátké žitije Cyrila“ opisuje konverze 54000 lidí od dvou bratrů, mezi které pak rozšířily slovanskou písemnost. Pravdivost této legendy je podporován politikou Byzantské říšy o přínos křestu u její podřízené slovany.

Žáky Cyrila a Metoděje v Bulharsku
Za svého nástupce na arcibiskupského stolce, Metoděj určil svého žáka Gorazd. Brzy na to však německé duchovenstvo nastolilo úplně svou víru v Velké Moravy a začalo honit žácí Cyrila a Metoděje. Část z nich prodaly jako otroci, další z ních se zachráníly útěkem. Mezi nimi nejznámější byly Naum, Kliment, Sava a Angelarii. Tři z nich – Kliment, Naum a Angelarii, přišly do Bulharska, kde byly uvítany s radosti od knížete Borise. On chtěl utvrdit dílo christianizace a chtěl navždy odstranit nesrozumitelný pro velkou část slovanského bulharského národa řecký liturgický jazyk. Poslal Klimenta do Kumčevici (dnešní Makedonie), kde začal rozvíjet velkou prosvícenskou činnost. Kliment vyučil tam více než 3500 žáci. Vědci se domnívají, že on je autorem „Prostranno žitie Cyrila a Metoděje“. S jeho jménem se spojuje i zjednodušení hlaholici, které dostáva jméno cyrilice. To byla nová azbuka, která vznikla na základě řeckého písma, ale k ní byly dodání ještě slabiky, které vyjadřovaly některé specifické slovanské zvuky.
Obě písma, cyrilice a hlaholice, se používaly jeden čas společně – okrouhlé tvary hlaholice byly použitelné lépe na pergamenu, cyrilice však byla lepší na tesání do kamene.
Naum, další z příchozích žáku Cyrila a Metoděje, také nechal svuj trvalý otisk v Bulharsku. On zůstal v hlavním městě – Pliska, kde vytvořil velký počet knihovníku. Pravě on vytvořil základy Pliskovo – Preslavské knižní školy. V roce 893, když Kliment byl vybrán prvním episkopem bulharských zemí v oblasti Dragovitija, Naum se ujmul jeho místa učitele. On vyučival v eparchii Devolské sedm roku, a pak se stáhnul do postavený od jeho klášter „sv. Archanděl Michal“ na Ochridském jezeře, kde zůstal i do své smrti 23.12.910. Na jeho počest klášter byl pak přejmenován na „sv. Naum“. Po šest roku zemřel i Kliment Ochridský.
Konečný výsledek od naučné činnosti obou vzdělanců byl ten, že v Bulharskem za krátké doby se vytvořil velký počet lidí, které uměly číst a psát slovanským jazykem. Tento jazyk, který byl od dávných dob rozprostřen hovorově na všechny konce státu, se přetvořil v bohoslužební a knižní.